Láska na druhý pohled aneb dejte jídlu druhou šanci!

V dnešním článku bych vám ráda ukázala několik potravin, bez kterých dnes nemůžu existovat, ale v minulosti tomu tak vůbec nebylo. Chtěla bych tím upozornit na to, že naše chutě se mohou měnit a že pokud nám něco na první ochutnání vůbec nejede, může se to na další pokus změnit a třeba se nakonec stát i tím nejoblíbenějším pošušňáníčkem vůbec. Proto, když něco nového ochutnáte, neházejte hned avokádo do koše flintu do žita a zkuste tomu dát druhou šanci :-). Třeba tím nakonec objevíte něco, bez čeho se váš jídelníček už neobejde a najdete tak lásku na druhý pohled. Stejně jako se to stalo u mě.

AVOKÁDO

Ano, již v úvodu zmiňované avokádo. Můj první pokus ho ochutnat byl více než nešťastný. Jdete si koupit něco, na co všichni pějí ódy, ale vy to neznáte. Natěšeni vlítnete s nákupem do kuchyně, vytáhnete avokádo z tašky a chcete se do něj pustit... Po 20ti minutovém boji, co se snažíte odstranit tu obří pecku, co se skrývá uvnitř (ne, nikdo vám neřekl, jak vypadá zralé avokádo, že je krásně měkké a pecka pak jde vyndat jedna báseň), vítězně vezmete nůž, kousek si ukrojíte a strčíte ho do pusy. No, všem je asi jasné, jak to celé mohlo dopadnout. S pusou plnou nadávek (a avokáda) jsem ten "zázrak" musela vyplyvnout a celé avokádo letělo do koše. "Co na tom sakra těm lidem chutná?", říkala jsem si a na avokádo si nevzpomněla ještě hodně dlouho poté. Pak ale přišel den D, kdy na narozeninové oslavě moje kamarádka podávala nachos a quacamole. Se značně skeptickým postojem, jsem si tedy trošku nabrala a ochutnala. V té chvíli se mé srdce rozbušilo! A bylo to tady! Láska jako trám! Tohle, že je z té hnusné tvrdé zelené šišky? Jak může z něčeho tak odporného vzniknout něco tak skvělého? Poté jsem si o avokádu našla nějaké informace na internetu (což jsem měla samozřejmě udělat úplně jako první). Ahááá, takže ono to musí být zralé a nějak ochucené, aby to bylo i chutné! S okamžikem procitnutí nastalo i experimentování s recepty a avokádo se tak stalo běžnou součástí mého jídelníčku. Nejraději ho mám jen tak nakrájený na chlebu, pokapaný citronovou šťávou a ochucený solí a pepřem. Ale různé pomazánky z něj taky nejsou vůbec k zahození! A nepohrdnu ani avokádem v ovocném smoothie či v salátu. Je to zkrátka všestranná potravina, které když přijdete na kloub, přijdete i na chuť :) Tak jsem to měla alespoň já.

OLIVY

Tak tady je to jasné a má to tak myslím každý, K olivám se člověk prostě musí projíst. Podle mého názoru jsou totiž olivy tak hnusný, až jsou dobrý. Když jsem je ještě jako malá Ký ochutnala, vůbec jsem nechápala, co na nich těm našim chutná a řekla si, že už nikdy. Pak s postupem času, jsem je zase a znovu zkoušela - dala si jednu, oklepala se a zase toho nechala. Ale je zajímavé, že i když jsem věděla, jak moc mi nechutnají, většinou jsem neodolala a vždy, když byla možnost, jsem si alespoň jednu dala. A pak to přišlo (hmm, zajímavé je, že to opět bylo na nějaké oslavě -  ale jinak jsem tvor spíš domácí, věřte mi :-D ): Dala jsem si jednu (Fuj to je hnus, už si nedám), druhou (Ježiš to je slaný, brrr), třetí (Hmm, k tomu vínu se to vlastně docela hodí), čtvrtou (Teda, to je mor) a další a další až jsem se "propracovala" k tomu, že mi olivy prostě a jednoduše začaly chutnat. A moc! Mám je ráda v salátu, v kuskusu, v těstovinách i jen tak na chuť. (A k vínečku jsou prostě boží!)

KEFÍROVÉ MLÉKO

S tím, jak jsem poprvé ochutnala kefírové mléko, se pojí další ťuk ťuk na čelo příběh. Aby nedošlo k omylu, sice tady zastávám takový ten rozumný nepodělatseztoho přístup ke stravování, to však neznamená, že tomu tak bylo vždycky. Vědomí toho, že zdravý jídelníček a hubnutí znamená kvalitní stravu, sport, odpočinek a pozitivní přístup, přišlo až před pár lety, kdy jsem se o tuto problematiku začala trochu více zajímat. Jako pubertální Ký jsem si však představovala, že zhubnout znamená výrazně se omezit na nějaký čas v jídle, zaskotačit si jednou za čas s Olinkou Šípkovou a pak z toho mít krásnou postavu po celý zbytek života. Haha.
Bylo mi asi 14 a v módě tehdy byla tzv. mléčná dieta. Nevím, jestli jste se s tím setkali, ale u nás ve škole to byla neuvěřitelná epidemie. Cože, fakt zhubnu během 14 dní 10 kg? A bez jojo efektu? To by bylo úžasné, jde se do toho! (Ach, jak jsme ty mozečky měly nevyvinuté). Dieta spočívala v extrémně nízkém energetickém příjmu, kdy se jídelníček skládal převážně z mléka, tvarohu a vařeného masa. A aby to nebyla nuda, šlo obyčejné mléko zaměnit za to kefírové. S pocitem toho, že budu mít po těch kilech tvarohu a litrech mléka trochu něco jiného a s extrémně blbou náladou, jsem si cucla tohoto (dnes již mého oblíbeného) nápoje. Jenže jak jsem byla vyhladovělá a díky nedostatku sacharidů jsem potřebovala něco děsně sladkého, kyselý kefír mi přišel jako ta nejhnusnější věc na světě. Tak jsem šla a snědla 3 rohlíky s nutellou (toliko k úspěchu mléčné diety). Později jsem kefíru dala druhou šanci, ale protože jsem byla opatrná, začala jsem nejdříve s tím ochuceným, Já vím, cenu za nejzdravější potravinu, by asi nevyhrál, ale rozhodně je to dobrý začátek, jak se spřátelit s těmi prospěšnými breberkami, které nám pomáhají při zažívání. A v této formě mi kefír začal chutnat. Později jsem si začala kupovat i ten neochucený, ale na samotný jsem si ještě netroufla, Nicméně s rozmixovaným ovocem byl vynikající! A nakonec jsem se odhodlala i na ten samotný. A ejhle, ono to vůbec tak špatné nebylo!:-) Ideální svačinka na cesty ještě třeba k nějakému ovoci. Dnes si ho s oblibou dávám místo normálního mléka či jogurtu do müsli, nebo třeba jen tak s pořádnou porcí burákového másla (prase).

RYBY

U nás doma se ryby nikdy moc nejedly. Klasikou byl pouze vánoční kapr s bramborovým salátem. A ten mi děsně nechutnal! Proto jsem vždycky měla kužízek kuřecí řízek a na kapříkovi si pochutnávali jenom naši. To se však s postupem času změnilo. Tuhle proměnu svých chuťových buněk ohledně ryb si nedokážu úplně vysvětlit. Prostě jsem si jednoho dne dala tuňáka v konzervě a hele ono to bylo docela dobrý.  A to se konzervovaný tuňák nedá vůbec srovnat s rybou čerstvou a dobře upravenou. Třeba grilovaným lososem (áááách)! Na chuť jsem přišla dokonce i rybám syrovým - aneb další milovník sushi je tu! Úplně ho zbožňuji a jeho all you can eat verze mě nejspíš brzy zruinuje. Do pekla (nebo do nebe?) s tím kdo vymyslel running sushi!

OŘECHOVÁ MÁSLA

Teď nejspíš všichni kroutíte hlavou. V tomto případě to mám trošku jinak. Nejedná se přímo o to, že bych nejprve ořechové (pro mě nejčastěji arašídové) máslo neměla ráda a pak si na něm vybudovala závislost, jako v případě ostatních zmiňovaných potravin. To, že mi na první pokus ořechové máslíčko nechutná se týká každého nového druhu. Nevím, zda to píšu srozumitelně, ale mám to prostě takhle: vždycky, když ochutnám jiný druh či značku másla, než jsem používala předtím, moc se mi ta chuť nezamlouvá. Jako příklad uvedu toliko opěvovanou novinku z Marks & Spencer a jejich kešu máslo.
Všude se na něj pěly ódy, tak jsem si ho samozřejmě letěla taky koupit (jak jen má ten internet na dnešního člověka vliv)! No, po první lžičce žádná sláva. Přišlo mi to oproti máslu, na které jsem byla zvyklá předtím děsně přeslazené a zvláštní. Jenže pak jsem ochutnala znovu. A ještě jednou. A zase. A sklenice byla během 14ti dnů pryč! A mám to tak s každým novým máslíčkem - když prostě chutná trošku jinak než to, co zrovna používám, moc mi nechutná. Což se s pár sousty nakonec vždycky změní a já musím čelit nové máslíčkové závislosti!

Článkem jsem chtěla poukázat na to, jak moc se dokážou chuťové buňky měnit a přizpůsobovat, a proto bychom někdy měli dát jídlu druhou šanci. Tím však nechci tvrdit, že když se budeme snažit cpát něčím, co nám nejde přes pusu, protože je to děsně zdravé nebo in, nakonec si to vždycky zamilujeme. I já mám na seznamu některé druhy potravin, které prostě nepozřu ani za milion (i když...). Třeba kopr. Budete-li se mě chtít zbavit, dejte mi pod nos cokoli, co obsahuje kopr, a máte vyhráno!

A co vy, také máte v oblibě nějaké potraviny, které vám zachutnaly až na několikátý pokus? Nebo je něco, co prostě nepozřete už nikdy, ačkoliv jste se tomu snažili dát druhou šanci? :-)

Přeji všem krásný nadcházející víkend!
Mějte se fajn,
Ký