Nikdy jsem nebyla žádný nadšenec do sportu. Kolektivní hry typu florbal či volejbal jsem ve škole vyloženě nesnášela (protože trefit se do míče a neohrozit při tom něčí zdraví byl pro mě docela problém) a když byla na programu "patnáctistovka" raději jsem si maminčiným písmem napsala omluvenku typu Omluvte prosím...je po nemoci (promiň mami).
A protože s přibývajícím věkem rostly i další věci (a k mé nespokojenosti rostly na mém těle), tak jsem se poprvé rozhodla něco s tím dělat. A myslela jsem si, že když si zacvičím dvakrát týdně aerobik s Olgou, bude vyhráno (ach, kéž by to takhle opravdu fungovalo :-D). Rohlíky s paštikou a čokoládové tyčinky jsem si ale v tašce ke sváče nosila vesele dál, až jsem se pomalu prosvačila až na vysokou školu do Prahy.
V prváku byl jediným mým pohybem povinný tělocvik jedenkrát týdně. Korunu tomu nasadily všechny ty tramvaje a linky metra, a já tak nemusela tím svým (tehdy poněkud větším) pozadím skoro vůbec hnout. Takhle to šlo asi půl roku, až jsem si najednou všimla v zrcadle, že je něco špatně. Tím něco bylo staré známé OTP (čti Okrasný Tukový Prstenec).
A ten den jsem se rozhodla s tím něco udělat. O tom, jak jsem změnila stravování třeba někdy jindy, teď se pojďme podívat jak to šlo u mě s pohybem dál.
Na nějakém blogu jsem tehdy narazila na článek o naší milované
Další změnou v mých pohybových zvyklostech bylo něco, čemu se říká přirozený pohyb. V překladu to znamená, že jsem se vykašlala na všechno MHD a začala chodit pěšourem. Do školy, na nákupy, na procházky, všude. A nejenže to mělo pozitivní vliv na mojí postavu, ale i na mysl. Není nic příjemnějšího než vyčistit si hlavu vydatnou procházkou! (Zkuste to, fáákt!)
A takhle to vlastně všechno začalo. Přirozená chůze dodnes zůstala součástí mého každodenního života (i když, díky bohu za tramvaj, když člověk zaspí nebo venku mrzne jako blázen), k Jillian přibylo další cvičení, vše buď dostupné online nebo ke stažení na internetu, a já si dál vesele skotačím doma před notebookem. Poslední dobou také často cvičím s aplikací Nike Training Club, kterou všem vlastníků chytrých telefonů můžu jenom doporučit!
V současné době cvičím zhruba 4 - 5krát týdně, a to 30 - 60 minut. Nehoním se za dokonalou postavou ani za krásně vypracovaným kulatým zadkem a pekáčem buchet na břiše (i když, kdo by nechtěl, že? :-) ), a proto zatím zůstávám u domácího cvičení a netrávím hodiny v posilovně ani nedodržuji nějaký přísně a odborně sestavený tréninkový plán. Mým cílem je zůstat fit a cítit se dobře a k tomu mi to, jak se hýbu, prozatím stačí.
Nakonec přidávám seznam mých oblíbených trenérů a cvičebních kanálů pro domácí cvičení.
Tady je:
Jillian Michaels
Bob Harper
Kelli Segars
A oblíbené cvičební kanály:
https://www.youtube.com/user/BeFit
https://www.youtube.com/user/XFitDaily
http://www.fitnessblender.com/
A jak cvičíte vy? Vyhovuje vám cvičení doma nebo si raději zajdete na nějakou kolektivní lekci do fitka? Preferujete posilovnu nebo dáváte přednost běhání?
Hlavně ale nezapomeňte na to hlavní. Neexistuje jeden jediný správný a dokonalý návod na to, jak cvičit (jasně, pokud to teda neděláte profesionálně, to pak návody a pravidla samozřejmě existují :-D). Ať už ale trávíte hodiny v posilovně nebo si jdete jednou za čas zahrát tenis s přáteli, důležité je, že vás to baví a že je vám při tom (a po tom) dobře!
Mějte se fajn a běžte se projít (třeba na vánoční trhy :-)),
Ký
Žádné komentáře:
Okomentovat