Vánoce, bilancování, předsevzetí

Tolik těšení a povyku kolem toho bylo a už je to pryč. Vánoce. Nevím jak vy, ale já ten čas prostě zbožňuji. Ani ne tak Štědrý den a následující vánoční svátky, ale spíše to těšení se na ně. Chození na vánoční trhy, nasávání vánoční atmosféry (a svařáku), setkávání se svými blízkými, klid, pohádky a samozřejmě cukroví. Žádné ozdravené verze ale poctivé a nefalšované cukroví. Letos se nám doma poprvé v životě stalo, že jsme již dva dny po Štědrém dnu doplňovali tác s cukrovím posledními kousky. Většinou ho dojídáme ještě kolik dní v lednu, ale letos jsme ho buď udělali nějak málo nebo prostě jen byla velká chuť! (Nechápu, proč se to skladuje v krabicích na chodbě vedle koupelny, když si člověk pokaždé, když jde kolem, prostě musí něco zobnout!)
A pod stromečkem nebylo nic co by mě nepotěšilo! Nechápu, jak někdo může ohrnovat nos třeba nad ponožkama! Tolik praktický a potřebný dárek! Ani na mě s nimi letos Ježíšek nezapomněl. A kromě nich na mě čekalo ještě plno dalších dárečků. Nějaká ta kosmetika, oblečení, kabelka, parfém, obrázek na stěnu do našeho studentského bytu, od mého milého krásný přívěšek a nechyběla ani nějaká ta obálka (díky babi a druhá babi!).

Krásný obrázek od Ježíška a v pozadí zasněžená panoramata :-D

Co mi dále udělalo radost je knížka od Petra Havlíčka a Petry Lamschové Jídlo jako životní styl III. Abych byla upřímná, nejsem zrovna fandou pana Havlíčka, samozřejmě je ve svém oboru určitě výborný, ale mám z něj pocit, že mu ta sláva stoupla trošku do hlavy. Nicméně kniha mi radost udělala, mám doma už první dva díly a všechny knihy z této série jsou nabité mnoha recepty a skoro všechny bych je ráda vyzkoušela. A až se tak stane určitě se tady se svými výtvory podělím.

Dalším parádním dárkem bylo tohle Čoko - ládování od mixit. Nedávno jsem se zmínila, že mám chuť na nějaké čokoládové müsli. A Ježíšek mé prosby vyslyšel a 25. už jsem ho vesele snídala u pohádek. A musím říct, že je výborné.

Umělecké zátiší - mixit a sněhulák (made by babička )

A nakonec to, co mi udělalo radost největší! Se ségrou jsme dostali nový foťák. Takže se tady na blogu můžete těšit o něco kvalitnější fotky, než jsem posledně předesílala.

Zkrátka Ježíšek byl opravdu štědrý. Teď už je ale po a čeká nás vstup do roku 2015. Hrozné číslo. Pamatuji si, když jsme slavili rok 2000. Všude kolem tolik slávy okolo toho magického čísla a najednou je to už 15 let!

Rok 2014 byl pro mě více méně úspěšný. Zdolala jsem všechny zkoušky a do posledního ročníku vstoupila "pouze" s povinností napsat bakalářskou práci a udělat státnice (což ale neznamená, že když mám méně práce do školy, snažím se o to více a poctivěji, spíš je to naopak...). Přestěhovala jsem se od nového bytu s novými spolubydlícími, kde mi to vyhovuje mnohem více než na místě, kde jsem bydlela předtím. Vyzkoušela jsem si práci prodavačky v nejvytíženějším obchodním centru v Praze, a tak se přesvědčila, že vnucování zboží zákazníkům a snaha o zvýšení prodeje opravdu není nic pro mě. Zdraví mi v tomto roce také dobře sloužilo (ťuk ťuk na dřevo) a s přítelem jsme oslavili dvouleté výročí.

Teď ale nastává čas, kdy se rok láme a všichni chceme do toho nového roku vstoupit s čistým štítem. Většina lidí bere začátek nového roku jako čas, kdy mohou napravit své zlozvyky, leccos změnit a začít od začátku. Kolikrát se to bohužel ale nepodaří a nastává pocit zmaru a výčitky svědomí. Proto si myslím, že lidé by si na sebe neměli klást nepřiměřené nároky. Nedávejte si klasická předsevzetí typu od nového roku budu držet dietu, přestanu kouřit apod. Dejte si předsevzetí reálná a snažte se postupovat malými krůčky. Protože i když jde člověk pomalu, nakonec se do cíle dostane spíše než když se bude snažit letět šílenou rychlostí a nakonec si někde natluče.. Místo předsevzetí typu zhubnu, budu držet dietu, začnu běhat atd. si dejte radši předsevzetí jako budu jíst více zeleniny než doposud, dvakrát týdně si zajdu na procházku a po čase přidejte třeba pravidelnost do jídelníčku nebo to, že začnete snídat. Když si toho naložíte hodně po týdnu z toho budete vyčerpaní, nebude vás to bavit a radši to necháte být, ale se špatnými pocity, že jste to zase nezvládli. A to samé s cigaretami. Nedávejte si předsevzetí, že přestanete, ale že to zkusíte omezit. To zní hned reálněji, nemyslíte?
Nesnažte se dosáhnout změn moc hrrr.I malé kroky jsou kroky vpřed!

Já osobně si moc předsevzetí nedávám. Spíše se snažím ujasnit si cíle, kterých bych chtěla v to dané období dosáhnout a podle kterých se pak bude řídit další moje rozhodování a jednání v novém roce. Prioritou je pro mě škola takže těmi nejdůležitějšími cíli jsou letos státnice, bakalářka a přijetí na magisterský obor. Mimo to bych se stále chtěla držet toho co mám ráda a to je pohyb a zdravý jídelníček. Jsou to věci, které zbožňuji, ale pár vánočních dní a hostin mě přesvědčilo o tom, jak rychle lze spadnout do nic nedělajícího a přecpávajícího se módu a taky o tom, že brambůrky a chlebíčky s majonézovou pomazánkou prostě chutnají dobře. (Ne nebudu předstírat, že je mi nezdravé jídlo odporné). Ale jsou to Vánoce a tohle k nim prostě patří! A kdo si dá na Štědrý den místo řízku se salátem grilované kuře s rýží je pro mě s prominutím magor!

A jak jste si Vánoce užili vy? Dáváte si předsevzetí a jsou reálná?

Přeji vám všem do nového roku jen to nejlepší!
Ký

.