Dnes bych vám ráda napsala něco o tom, jak jsem trávila prodloužený velikonoční víkend. A ačkoli by se to dalo shrnout dvěma slovy, ráda bych se o tom trošku rozepsala. Ta dvě slova jsou: obžerství a opilství.
Začalo to tak...
Již dávno jsme měli s přáteli dohodnuto, že o velikonočním víkendu pojedeme ke kamarádovi na chatu, kde si volno náležitě užijeme. Plánovali jsme, jak budeme chodit na procházky, podíváme se na nějaká zajímavá místa a večer si něco lehkého ugrilujeme. Nápad jistě moc pěkný. Jenže to jsme nečekali, že budou 2 stupně a sníh. Že budeme rádi, že se nám podaří vytopit chatu na snesitelnou teplotu a že se budeme moci umýt pod teplou vodu... Počasí je prevít!
A tak jsme celý víkend seděli v chatě, povídali si, hráli hry, pili alkohol a jedli. A kromě toho jsme také jedli a pak ještě jedli. A pohyb, když nepočítám opilecký taneček, nula nula prd. A co že jsme to měli za dobroty? Tak předně tu byl ke snídani mazanec (a pro zvláště odvážné naložení utopenci). Na oběd vždy nějaká společná bašta - první den to byla sekaná, druhý den domácí knedlíčková polévka a gulášek a jako vrchol těch všech mňamek uzená pečínka s křenem a jako příloha chléb. (Ne, opravdu jsem si sebou nevezla kuskus ani celozrnné těstoviny či rýži natural, tofu nebo tvaroh). A to vše se přece musí zapít precizně vychlazeným půllitrem piva.
Aneb moje zdravá výživa, to je bůček u piva!
A to zdaleka nejsme u konce. Každý měl přivézt něco na večerní zobání. A vedle těch všech brambůrek, oříšků a jednohubek se moje okurka s paprikou a vařená vejce krčily smutně v koutě stolu, téměř bez povšimnutí.
Ty, co čekají, že sem napíšu, že mi v důsledku nadměrné konzumace nezdravého jídla narostla druhá hlava, zklamu. Ani mi nevypadaly zuby nebo tak něco. Ani výčitky, hysterický pláč a nenávist k vlastnímu já se nedostavily (myslím, že v tomhle směru už to mám v hlavě dost srovnané a vím, že po pár dnech jiného než zdravého jídla, neumřu). Ráda bych však upozornila na něco jiného...Na vyloženě špatné pocity fyzické.
Přirovnala bych to trochu k takové jakoby kocovině. Po všem to jídle jsem se cítila celá nateklá, bolela mě hlava a břicho a moje zažívání mi nadává ještě teď. A ta šílená únava! I když jsme v podstatě celé dny vůbec nic nedělali, připadala jsem si jako po maratonu (ten nejspíš zažil celý můj trávící trakt, chudáček!). Mimo to jsem měla pocit, že se mi značně zhoršila pleť, ale to nevím, zda opravdu funguje takovým tempem a jestli to nebyla spíše jen představa v mé hlavě (ale ten pupínek uprostřed čela tam fakt byl!). Každopádně jsem se fyzicky cítila opravdu zle.
A tak, i když jsme si na chatě užili spoustu srandy a víkend byl moc fajn, těšila jsem se na návrat do normálu, no svojí ovesnou kaši, tvaroh s oříšky, pohanku s cuketou a zeleninový salát. A už po pouhém dni zdravého a pro mě naprosto běžného a normálního stravování jsem se cítila o sto procent lépe!
A jaké jsem si z tohoto náročného víkendu tedy přinesla ponaučení?
Příště si na podobný výlet vezmu více teplých ponožek.- Nezdravé jídlo mi chutná (ano, pořád mi brambůrky nesmrdí a z gumových medvídků se mi také žaludek neobrací naruby), ale to zdravé miluji mnohem, MNOHEM víc.
- Po nezdravém jídle je mi neskutečně zle po těle, kdežto po tom zdravém jsem plná energie a dobré nálady.
- (Dortíky ke kafíčku jednou za čas stejně jíst nepřestanu. :-) )
A jak jste prožili Velikonoce vy?
Pro mě Velikonoce s jídlem nic nezměnily, neslavíme je.. Ale o víkendu jsme s přítelem dělali karamel a nakonec jsme ho během víkendu dělali rovnou 3x. ♥:D
OdpovědětVymazatKocovinu z jídla znám moc dobře. :D
Jééé karamel, no ten bych si taky hned dala, třeba v kombinaci s čokoládou, to je nebe! Ale ještě jsem si na něj sama netroufla, nevím proč, ale nějak se toho bojím :-D
Vymazat